Naše čtrnáctidenní putování, díl 4. -> ostrovy Langkawi a Penang

Z Cameron Highlands, o kterém jsem psala v minulém článku, jsme se přesunuli na ostrov Langkawi. Cesta byla poměrně dlouhá -> v šest večer nám jen z Cameron Highlands autobus do města Ipoh, kde měl být přestup na noční vlak, kterým jsme hodlali jet na ostrov Langkawi (resp. do města, ze kterého nám potom jel trajekt)
Když jsme však po dvouhodinové cestě dorazili do Ipohu na nádraží, zjistili jsme, že onen vlak je už obsazený a žádný další nejede. Místní lidé nám poradili, že máme zkusit dopravu nočním autobusem a nasměrovali nás na autobusové nádraží, které bylo od vlakového vzdálené cca 20min taxíkem.
Na autobusák jsme dorazili cca v 10 večer a první autobus, který měl jet odtud v 1 ráno byl rovněž plný! Měli jsme kliku, že v autobuse, který vyjížděl o půl třetí ráno místo bylo, a tak jsme zakoupili lístky a nezbylo nám nic jiného, než čekat a čekat. Byla to docela dlouhá noc, venku před autobusovou halou bylo vedro a žrali nás komáři, vevnitř byla zase zima z klimatizace.
Když už jsme se dočkali a blížilo se půl třetí ráno, zjistili jsme, že má autobus hodinu zpoždění...
Zkrátka - byli jsme velmi vyřízení a byl to jeden z momentů, kdy taková úžasná věc, jako je cestování, dovede být vyčerpávající. Když autobus v půl čtvrté ráno přijel, všichni jsme v něm okamžitě usnuli.
Po cca čtyřhodinové cestě nás vyplivl na místě, ze kterého odjížděl trajekt na Langkawi.
 Ten nám jel naštěstí téměř hned a navíc bez zpoždění, takže jsme už kolem desáté dopoledne byli na ostrově.

Ostrov Langkawi je proslulý především díky dvoum věcem: 

a) je zde bezcelní zóna, takže si sem spousta lidí jezdí užívat levný alkohol 

b) je zde geopark (zvláštní druh chráněného území, které je významné svou geologickou minulostí, jak nám furt vštěpují do hlavy ve škole...) a krásná příroda

My jsme si zde na dva dny půjčili skútry a celý ostrov docela detailně prozkoumali. Jeli jsme nahoru údajně nejstrmější lanovkou na světě, kde byl krásný výhled. Bylo zde také něco jako stezka korunami stromů, ale ta byla bohužel v době naší přítomnosti v rekonstrukci.

Viděli jsme parádní západ slunce na black sand beach a všelijak jsme u něj pózovali. Black sand beach je v překladu pláž s černým pískem. Ten jsme ale vůbec neviděli, protože byl údajně zakrytý pod pískem normálním :)

Viděli jsme ještě spoustu dalších věcí - noční trh, vodopád, ve kterém jsme se koupali a způsobili tím pozdvižením místním výrostkům, muzeum řemesel, které se na ostrově provozují apod. 

Večer byla obvykle na programu nějaká ta večeře a následně návštěva místního koktejl baru. Mně teda v tom vedru (a navíc ještě po běhání) vždycky stačilo jenom nealkoholické mojito :D 

Na Langkawi jsem si  dala výbornou chobotničku - sice mi to teda trochu kazily ty hranolky, které mi donesli, přestože jsem je nechtěla, ale chobotnice byla naprosto znamenitá!

Tím, že mi bylo po ránu jako jedné z mála dobře, jsem si také vychutnala luxusní malajskou snídani, kterou jsme tu měli v ceně. Byli jsme totiž ubytovaní v pěkných bungalovech se snídaní, což byl co se ubytování týče asi největší luxus, který jsme na našich cestách po Asii měli. :) 

Poslední den našeho pobytu na ostrově jsme si s holkama zaplatily půldenní výlet loďkou - "Island hopping"  (Míra s námi nejel, protože dospával své narozeniny, které slavil předchozí večer...)

Pluli jsme na nedaleký malý ostrůvek, kde bylo sladkovodní jezero, jenž má údajně pozitivní vliv na plodnost. Bylo to příjemné, koupat se jednou v neslané vodě :) Dále jsme viděli krmení orlů a jednu moc pěknou pláž, kde jsme se rovněž koupali. 

Byly to příjemně a odpočinkově strávené čtyři hodiny. Když jsme se vrátili z výletu, čekal už na nás Míra s naší bagáží a vyrazili jsme na trajekt, který nás převezl na ostrov Penang.

Penang se nachází cca 100 kilometrů vzdušnou čarou od Langkawi. Jednotlivé ostrovy jsou absolutně rozdílné - zatímco na Langkawi je krásná příroda a celý ostrov má spíše vesnický ráz, Penang je více přelidněný a velkoměstský. Navíc je s pevninou spojen silničním mostem, kdežto na Langkawi se můžete dostat jen lodí nebo letadlem. 

Místní pouliční umění

Malajské sladkosti - obvykle nesnáším obarvené sladkosti, ale tyto byly naprosto vynikající! Všechno je vyráběné na bázi kokosu a rýže, takže je to vlastně i docela zdravé...

Měli jsme zde rovněž půjčené skútry (pro představu - půjčení skútru pro jednoho na den se pohybovalo do 100kč včetně pohonných hmot...), které nám opět umožnily prozkoumat celý ostrov. Musím říct, že jsem se občas docela bála řídit v místním provozu a ještě k tomu vlevo, ale všichni jsme to zvládli v pohodě...až na ty spáleniny.

My dámy na skútru ... všechny jsme se ten den stihly spálit o vejfuk...Bohužel já nejvíce a asi mi zůstane na památku pěkná jizva :D

Na Penangu jsme tedy viděli: místní street art (foto výše), pěknou pláž, džungli, kde bylo strašné vlhko- (ještě víc jak na Taiwanu, a to je co říct), dva buddhistické chrámy, kde jsme strašně zmokli,
obří prodejnu místní kávy/čokolády/čaje, kde se mi strašně líbilo, protože jsme tam mohli degustovat,
hadí chrám, kde byli volně puštění živí hadi (byli sice jedovatí, ale byl to nějaký druh, co ve dne nevidí a spí, tudíž prý nebyli nebezpeční) a spoustu dalších věcí.
Cestou z výletu na skútrech nás zastihl obří liják - tak moc obří, že se během chvíle udělaly na zemi cca patnácticentimetrové záplavy.

V jednom z buddhistických chrámů těsně předtím, než začalo lejt...

...A takhle napršelo během chvíle!

Na Penangu jsme tedy strávili dvě noci - myslím, že to stačilo tak akorát. Když bych měla oba ostrovy srovnat, musím jednoznačně říci, že Langkawi byl mnohem lepší. I když samozřejmě měl každý něco do sebe :) Další den ráno po tom strašném lijavci nám letělo letadlo z Penangu do Kualy Lumpur a odtud potom do Siem Reapu v Kambodže. 

Kambodža pro mě představovala nejlepší zážitky a nejzajímavější místo z celého našeho dvoutýdenního výletu, ale o tom budu psát zase zítra...