Poznáváme Bosnu a Hercegovinu, díl 2. -> Města a gurmánské zážitky

V minulém článku o dovolené v Bosně a Hercegovině jsem se zaměřila na přírodní krásy. Dnes vám povím něco o bosenských městech a o našich gurmánských zážitcích. :)

Úplně první město, které jsme po překročení chorvatsko-bosenských hranic navštívili a kde jsme strávili první noc, byla Banja Luka.
Banja Luka je druhé největší město Bosny a Hercegoviny, žije zde zhruba 200 000 obyvatel. Město je obehnáno středověkými hradbami a uvnitř se nachází několik kostelů a mešit. Nás však při prohlídce Banja Luky zaujalo ještě něco jiného: obrovské množství kaváren, barů a restaurací. Řekla bych, že absolutně neúměrné množství  v poměru k počtu obyvatel. Během týdne jsem se však přesvědčila, že enormní množství kaváren není jen záležitostí Banja Lunky, nýbrž celé země.
Banja Luku jsme si prošli během odpoledne - úplně to stačilo. Není to vyloženě ošklivé město, ale pokud Banja Luku při návštěvě Bosny a Hercegoviny vynecháte, nic se nestane. :)

Další, o poznání hezčí město, které jsme navštívili, bylo Jajce. Jajce = bosensky vejce:)

Přestože je Jajce docela malé městečko, je zde velmi mnoho věcí k vidění: veliký vodopád, katakomby, hrad nad městem... Jajce bylo v minulých letech dokonce kandidátem na UNESCO a řekla bych, že právem.

V Jajce a jeho okolí jsme strávili jeden krásný den a noc. Bylo to tu opravdu moc příjemné a neustále bylo na co koukat.

Spali jsme v kempu vzdáleném asi pět kilometrů od města. (Camping Plivsko jezero - kemp stojí pár korun a je moc hezký, můžu ho jenom doporučit! Navíc je to z kempu do města pěkná procházka)

V Jajce jsme také měli první bosenský gurmánský zážitek. (Den předtím jsme statečně dojídali buchty a řízky od našich maminek:)) Bosenský talíř se dvěma druhy masa a dalšími dobrotami byl vynikající. Jediné, co mě štvalo, byly hranolky, které nemám ráda a které tu člověk dostal téměř ke každému jídlu. 

Třetí město, které jsme v Bosně a Hercegovině navštívili, byl Mostar. Mostar je takřka jediné místo v této zemi, kam již bohužel začíná proudit masový cestovní ruch. 

Jedná se o nevelké město, které je rozdělené známým mostem: most, potažmo řeka Neretva dělí město na muslimskou a křesťanskou část.

Tento most je největší atraktivitou celého Mostaru, možná dokonce celé země. 

Do Mostaru jsme dorazili pozdě večer, a tak jsme šli po ubytování v hotelu ihned spát a na prohlídku města se vydali až druhý den ráno. 

Kolem osmé hodiny ranní jsme již byli v centru města, které se teprve začínalo probouzet. Všudypřítomné kavárny už ale  byly otevřené, a tak jsme do jedné z nich zasedli na snídani, při které jsme ochutnali hned několik bosenských specialit: kávu připravovanou v džezvě (ta mi vůbec nechutnala - chuť mi kazil lógr a ten já v kávě prostě nesnesu), baklavu (přeslazený ale výborný medovo-oříškový dezert) a burek (teplé pečivo plněné masem, sýrem a nebo špenátem).

Jedna věc byla lepší než druhá a my jsme se náležitě nacpali! Alespoň jsme měli dost sil na chození po mostarských uličkách:)

Mostar se mi moc líbil, ale přiznám se, že jsem od něj čekala trochu víc. Představovala jsem si, že zde bude vidět výraznější rozdíl mezi křesťanským a muslimským břehem řeky a to bohužel nebyl ani trochu. Oba břehy byly zaplavené stejnými obchůdky se suvenýry a blbostmi pro turisty, škoda.

Na závěr musím ještě zmínit dva velké gurmánské zážitky: grilované chobotnice a pstruhy. Obě jídla jsem ochutnala v né moc pěkných restauracích (jsem naučená z Asie, že ošuntělá restaurace je obvykle známkou největšího gurmánského zážitku) a obě jídla byla výborná. Až na ty hranolky opět...

Bosenská kuchyně je plná masa, ryb, mořských plodů, ovoce a zeleniny. Moc mi zde chutnalo a každý den jsem se těšila, co nového zase ochutnáme. (Jak jinak:)) Jen vegetariáni to budou mít v Bosně a Hercegovině poměrně těžké - masa se zde konzumuje opravdu hodně.

To je konec mého povídání o dovolené v Bosně a Hercegovině. Jak už jsem zmínila, byla to opravdu parádní dovolená. Zkombinovali jsme vysokohorské túry, města, památky, koupání i zábavu. Ani chvíli jsme se nenudili. :) 

Na závěr musím říct, že tato dovolená vyšla na velmi málo peněz. Asi tak třikrát méně, než kdybychom letěli někam k moři. 

Bosna a Hercegovina je krásná země s obrovským potenciálem, o kterém však málokdo ví. 

Takže jeďte do Bosny co nejdříve, dokud ještě není přeplněná turisty! 

P.S: pokud bych vás na tuto zemi opravdu nalákala a chtěli byste se tam vydat, neváhejte mě kontaktovat - ráda vám poradím tipy na ubytování, popř. pošlu náš přesný itinerář :)

Poznáváme Bosnu a Hercegovinu, díl 1. -> Příroda

Včera jsem se vrátila ze skvělé poznávací dovolené.
Jako letošní cíl jsme ve čtyřčlenné skupince zvolili Bosnu a Hercegovinu - zemi, kam se turisté příliš nehrnou. Na jednu stranu je to velká škoda, protože je v Bosně neskutečně mnoho krásných míst, na druhou stranu bylo skvělé cestovat po zemi, která je nedotčená masovým cestovním ruchem.

V Bosně a Hercegovině jsme strávili celkem jeden týden a protože jsme toho viděli a zažili opravdu hodně, rozhodla jsem se povídání o dovolené rozdělit celkem do dvou článků. Tento, první článek, bude o bosenských přírodních krásách.

Mám ráda přírodu, zejména hory, lesy a chození na túry. Všechno z toho jsme si v Bosně dosytosti užila. Naší první destinací, kterou jsme navštívili, byl Národní park Kozara. Zde jsme podnikli malou, desetikilometrovou túrku. Dalo by se zde nachodit víc, ale byli jsme unavení po celonoční cestě autem, tak nám to úplně stačilo.
V NP Kozara jsme viděli krásné výhledy z místní rozhledny a taky jsme měli zážitek z kraviček pasoucích se všude na volno, ale jinak musím říct, že jsem si z tohoto místa úplně na zadek nesedla. Bylo to tu hezké, to jo, ale přišlo mi to tu trochu stejné jak v lese u nás doma. :)

Další přírodní destinací, kam jsme se v Bosně během našeho týdenního cestování podívali, bylo pohoří Prenj. Zde jsme podnikli dvě túry - jednu půldenní k místu Hajdučka Vrata (kam jsme bohužel kvůli nedostatku času nedošli) a jednu celodenní na vrchol Otiš(2097m.n.m.).
Túry v horách Prenj byly poměrně náročné, hlavně co se týče velkého převýšení na malé vzdálenosti. Pro nás horaly to však nebylo nic nezvládnutelného a nahoře se nám naskytly krásné výhledy. Také jsme si museli dávat během túry pozor na miny. :)
Pohpří Prenj bylo místo, ze kterého jsem byla opravdu nadšená a vřele ho můžu doporučit všem vášnivým turistům. Dokonce jsou v horách perfektně udržované chatky pro lidi, kteří by chtěli v bosenských horách podniknout vícedenní treky.

Třetí místo s krásnou přírodou, které jsme navštívili, byl národní park Una. Una je kromě názvu národního parku řeka, která je velmi oblíbená pro raftaře a je na ní několik překrásných vodopádů.
Ačkoliv se mi vodopády moc líbily, ze samotného národního parku jsem byla trochu zklamaná: nebyl bohužel moc dobře zorganizovaný a chyběly pořádné turistické trasy.

Vodopády Martin Brod a Štrbački Buk byly ovšem dechberoucí. :)

Na úplný závěr nesmím zapomenout zmínit místo, kde jsme jednu noc přespávali a kde se nám moc líbilo: Eko village u jezera Boračko. Jedná se o cenově velmi příznivý a krásný kemp. V tomto kempu pod horami můžete stanovat nebo spát v malých, romantických chatkách, tak jako jsme to udělali my.
Po kempu chodí na volno kozy, husy a další zvířátka. Sprchu zde mají jen ledovou a nachází se venku, takže jste při sprchování úplně odkrytí a koukají na vás všechna ta zvířátka a v případě plného kempu i všichni lidi. My jsme měli štěstí, že jsme byli díky končící sezoně v kempu úplně sami, takže na nás koukali jen zvířata a ne cizí lidi.:D
V Eko village také výborně vaří, ale nepočítejte tu s žádnou dietní stravou. My jsme sem přijeli z túry, byli jsme hladoví a chtěli jsme si dát v restauraci v kempu večeři. Pan majitel nevedl žádný jídelní lístek - pouze se nás zeptal, zda jíme maso a poté, co se setkal s kladnou odpovědí, připravil nám každému na talíř 6 grilovaných klobás a ještě placku z mletého masa.
Sním toho celkem hodně, ale tato bosenská porce byla opravdu nezvládnutelná. :)

Tohle tedy byla místa s krásnou přírodou, která jsme během týdne navštívili. Jak už jsem zmínila, nejvíce se mi líbil výstup na Otiš - vysokohorská turistika je zkrátka moje gusto. :) 

V dalším článku se můžete těšit na bosenská města!