úterý 8. prosince 2015

Adventní běhání - první třetina za námi! Jak si vedu?


Dobrý večer!
Adventní výzvu už určitě nemusím sáhodlouze představovat - každý pozorný čtenář mého blogu či každý správný běžec přeci ví, oč běží. :)
(Já a dalších několik stovek lidí v Česku, v Anglii a dalších zemích teď každý den, až do pětadvacátého prosince běháme. A svoje běhy navzájem sdílíme na sociálních sítích a vzájemně se motivujeme. Je to docela fajnová výzva, člověk aspoň spálí cukroví a čokoládičky z adventních kalendářů.)

Dnešním dnem máme třetinu za sebou! Už osm dní bez přestávky v kuse běháme. Sedmnáct dní ještě běhat budeme. (No dobře, já si možná během příští třetinky udělám nějakou přestávku v podobě procházky či jiného sportu, protože už mě začínají pěkně bolet nožky.)

Mých prvních osm dní zdokumentovaných den po dni je zde! :)

1.12 - Je tady první den výzvy. Celý den v práci srším motivací a těším se, až večer vyběhnu. Večerní výběh na opuštěnou cyklostezku je pro mě takovým zážitkem, že o něm následně píši samostatný článek. (ten si můžete přečíst ZDE, pokud jste tak ještě neučinili)
Dnes strašidelných 9 km za 49 minut.

2.12 - Nařizuji si budík na šestou hodinu ranní. Za normálních okolností by mě nikdo nedonutil jít běhat za tmy, natož vstávat na běhání v 6 ráno, ale výzva je výzva, a tak pár minut po šesté vyrážím.
5 km za 32 minut.
Celý den jsem díky brzkému rannímu běhu mírně unavená, ale velice produktivní: dojedu autem do Hradce, aniž bych zničila mamce auto. Dokonce zaparkuju v Královehradeckém Futuru, bez toho, aniž bych o odřela. Nakoupím skoro všechny dárky. Jdu do školy za svým vedoucím bakalářky a mám z naší půlhodinové konzultace fakt radost. Domů večer přijíždím fakt spokojená.

3.12 - Konečně můžu jít běhat za světla. Po dvou dnech běhání ve tmě si toho opravdu vážím! Krásné slunečné počasí je příjemný bonus. 9km za 53 minut. 
Přibíhám domů, kde mě čeká drsný pád na zem: předtím, než jsem odešla, jsem nechala na sporáku vařit čočku. Dala jsem jí na mírný plamínek a myslela jsem si, že bude po mém doběhu doměkka uvařená. Místo toho byla spálená na uhel a v celém domě byla oblaka šedého dýmu.:(
Ajajaj, asi jsem udělala pěkný průšvih...
Mám štěstí, že máme vybité baterky v požárních hlásičích, protože kdyby k nám mezitím, co jsem běhala, přijeli hasiči, dopadlo by to mnohem hůř a pěkně bych si před Vánoci vydělala. (Doma nám to asi 4 dny smrdělo jak v hospodě, ale jinak už je to dobrý.)

4.12 - Dnes se mi strašně nechce. Přicházím domů z práce hodně unavená a vážně přemýším, že se na celou adventní výzvu vykašlu. Ale mám silný morál, a tak se v podvečer přeci jen oblékám do běžeckého a vyrážím.
(Po doběhu jsem byla samozřejmě ráda, že jsem šla!) 8km za 49 minut.

5.12 - Celou mikulášskou sobotu trávím v práci, takže mi nezbývá nic jiného, než vyběhnout za tmy. Mám ale skvělého parťáka - svého bráchu. Není to žádný běžec, ale statečně se mnou dává 5km za 35 minut. 
A na konci mi dokonce slíbil, že půjde zas!


6.12 - Slunečná a volná neděle - plán na dnešní den je jasný, vyrážíme na Jedlovou!
S přítelem a s bráchou podnikáme pěkný, půldenní výlet - nachodíme při tom celkem 14 kiláčků. Večer mě ještě čeká Kamenický kruháč.
V tento den jsem sice úplně neběžela, ale i tak si myslím, že jsem podala pěkný výkon a že se mi to může počítat. :)

7.12 - Dnešní den je kritický, nejkritičtější ze všech - mám totiž v práci v cukrárně jedenáctku. Znamená to následující: vstát v pět hodin ráno, nachystat celou cukrárnu, v sedm ji otevřít a do pěti do večera zde s úsměvem lítat.
Pokaždé, když jedenáctku absolvuji, jsem večer jak mrtvola a nemám na běhání ani pomyšlení.
Stejně je tomu i v tento den.
V půl šesté přijíždím domů opravdu unavená. Ale přemáhám se a vyrážím - výzva je výzva a tu půlhodinku zvládnu. Opět s sebou beru bráchu, abych se nebála sama ve tmě a dáváme 6 kiláků..
Běžíme přes areál bývalého koncentračního tábora a máme v té tmě docela nahnáno, takže domů přibíháme v docela dobrém čase.
Večer padám za vlast ve 20:00.

8.12 - Mám volné dopoledne, tudíž spoustu času na běhání. Jelikož jsem včera usnula brzy, jsem brzy ráno vyspalá. Stihnu 9 kiláčků v lese  (trvalo mi to přesně jednu hodinu, ale vzhledem k bahnitému terénu a velkému převýšení jsem s časem spokojená), uvařím domácí gnocchi podle Deníku Dity P. 2 a v půl dvanácté jsem v práci jako na koni. (S dobrým pocitem z běhání a s plným bříškem noků)



Uuuuuf, první třetinku mám za sebou! 

Dohromady jsem dala 65 kiláčků. Do konce výzvy bych ráda minimálně dvoustovku. :)
Za normálních okolností chodím běhat cca 3-4x týdně, většinou na cca 10-15 kilometrů, nyní jsem trochu snížila kilometráž, vzhledem k tomu, že teď v prosinci chodím denně. 
Byla tu spousta kritických momentů, kdy jsem si říkala, že se milé Babetce na celou výzvu vyprdnu, ale zatím byla moje motivace vždy silnější :)

Uvidíme, jak to půjde v dalších dnech...

Jakpak se daší Adventní výzva Vám? 

7 komentářů:

  1. Tak to jsem ráda, že jsi se na to nevyprdla! A myslím, že se ani nevyprdneš a budeš s náma vesele běhat dál, viď?! :))

    Super!!

    OdpovědětVymazat
  2. Páni!! Mrzí mě, že jsem na tuhle výzvu nenarazila dřív, zní to jako zajímavý způsob jak strávit prosinec :D. Obdivuju Tvé časy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, je to super.. A klidně ještě začni, lepší v půlce než vůbec :))

      Vymazat

Za každý komentář Vám moc děkuji!