Nemoc, túra, párty a grilovačka v -18°C

Mám takovou novou tradici - vždycky, když někam přijedu, tak tam během prvních dnů onemocním. Teda zatím se mi to stalo jen na Taiwanu a teď tady ve Finsku, ale už se tomu dá jistojistě říkat tradice.
Začalo to lehkým škrábáním v krku, když jsem se v sobotu probudila. A skončilo to vysokou horečkou, kterou občas během noci vystřídala zimnice. Včera v noci jsem se vzbudila a díky horečce jsem měla úplně propocené celé prostěradlo a peřiny, a tak jsem se ráno rozhodla vydat ke školní doktorce. (Když jsme minulý týden dostávali ve škole informace o všem možném, zapsala jsem si do svého diáře každou kravinu, ale adresu na doktora nikoliv - přece to nebudu v životě potřebovat, říkala jsem si. Teď se mi to vymstilo a musela jsem to složitě dohledávat na internetu:)
Byla moc milá a naštěstí mi potvrdila, že nemám ani chřipku, ani angínu. Jen jsem prostě nějak neustála ten teplotní rozdíl. (A běhání v mínus dvaceti:) 
Poté, co mě prohlídla, změřila teplotu a vykonala všechny běžné věci, které doktoři dělají, si vzala něco, co vypadalo jako 3x větší šťourátko do uší a vesele mi oznámila, že mi to strčí do krku a udělá stěry. V tu chvíli mi ztuhla krev v žilách, okamžitě jsem si vzpomněla na historku z mého dětství, "kterak Verunka  poblila pana doktora Veselého" a bála jsem se, že se bude něco podobného opakovat i ve Finsku. Naštěstí jsem to přežila bez blití a zítra se dozvím výsledky, jestli v tom krku opravdu nic nemám :)

Abych ale nemluvila jen o svých nemocech - v minulých dnech rozhodně nemůžu říct, že bych se nudila.
Začnu třeba welcome párty, která se konala minulý čtvrtek. Večer předtím jsme měli na jednom z bytů docela příjemné a poklidné posezení, sešlo se nás asi deset. Myslela jsem si, že by se to samé mohlo zopakovat v našem bytě, předtím než pojedeme do města. Jenže se nějak nešťastně rozkřilo po Facebooku, že se u nás koná "párty", a tak do našeho skrovného bytečku přišlo asi 30 ječících, podnapilých lidí :D No, jako fakt něco pro mě. Naštěstí se všichni postupně přesunuli do města, takže nedošlo k žádné větší katastrofě.
V centru Kuopia je jedna hospoda, kde mají každý čtvrtek pivo za 2€. To je na Finské hospody superlevná cena! Chvíli jsme tam pobyli (k mé smůle na víno žádné akce nemají a dvě deci stojí kolem šesti eur) a pak jsme se přesunuli do klubu Ilona, kde byla diskotéka a karaoke. Karaoke ve Finsku docela frčí, je v poměrně hodně hospodách. Byla zábava pozorovat ostatní, jak zpívají, ale nevím, jestli někdy dostanu odvahu na to, jít tam zazpívat taky.:D

V sobotu jsme my 3 Češi, holky z Německa a ještě pár dalších lidí vyrazili na túru. Trasa vedla přes Neulamäki tower(tam už jsme jednou byli - viz minulý článek), zasněženým lesem k nějakému jezeru a poté do města, kde jsme si v menze dali oběd. Byl to super výlet, nachodili jsme dobrých deset kiláčků, což se v hlubokém sněhu docela nechá. Taky jsem během procházky zkoušeli trochu bobovat- resp. jezdit na pytlích, ale to moc nešlo. Jediné mínus celého výletu bylo, že byla příšerná zima - to má možná za následek tu mojí nemoc.

V neděli večer pořádala studentská organizace KISA grilovačku u nás před kolejema. Mělo to však jeden háček - ten den bylo -18°C. Myslela jsem, že bude grilování kvůli té obrovské zimě zrušené, ale to se nestalo. -18° je asi ve Finsku na grilovačku normálka počasí. Navlíkla jsem na sebe milion vrstev oblečení (vzala jsem si dokonce i své růžové  kalhoty na snowboard, ačkoliv jsem se jim do poslední chvíle bránila, protože tu mám s sebou růžovou bundu a nechtěla jsem být tudíž růžová úplně celá:)  a šlo se. 

U asi 1x1 m velkého ohně se tísnila spousta lidí a na rožni se pekly klobásy a další věci. Asi hodinu jsme postávali venku, začínali jsme být lehce zmrzlí a hladoví a prostor kolem ohně se ne a ne uvolnit.

Když jsme viděli, že je to fakt beznadějné, sebrali jsme se asi v osmi lidech a všechny ty naše klobásy, sýry, steaky, lososy a další věci, co jsme měli na gril, jsme si šli udělat dovnitř na pánev. Nakonec to nebylo o nic horší a hlavně jsme byli v teple :)