...tak v takovém duchu se nesl náš uplynulý prodloužený víkend.
Začnu tedy tou prací. V sobotu, patnáctého března se běžel v Hualienu East Coast Maraton. Chtěla jsem se ho taky zúčastnit, ale bohužel v době, kdy jsme přijeli na Taiwan už byla registrace uzavřená :(Mohli jsme se ho však zúčastnit jako dobrovolníci. (Já a Káťa jsme to dokonce měly v rámci cyklistického kurzu, do kterého jsme přihlášené, povinné)
Maraton startoval už v šest hodin ráno a ještě před startem zde bylo spoustu práce - musely jsme tedy vstávat už v půl třetí v noci. V půl čtvrté nás společně s desítkami dalších dobrovolníků přepravil autobus z kampusu na místo startu a vyfasovali jsme žlutá trička.
Náplní naší práce bylo nejdřív přebírání batohů a potom vybírání čipů od těch, kteří již měli závod odběhnutý. (běžel se jak maraton, tak půlmaraton a celkem se mohlo zúčastnit několik tisíc lidí) Práce sama o sobě nebyla nikterak náročná, ale byly jsme příšerně nevyspalé a unavené. A rvalo mi to srdce, když jsem všude okolo sebe viděla ty spokojené běžce.
Zkrátka jsem jim to záviděla - pěkné počasí, úžasná atmosféra a moc hezká trasa podél oceánu. Zde je kraťoučké video, jak krásně to vypadalo -> https://www.youtube.com/watch?v=_ySflRE-BUY
Když všichni doběhli, ještě jsme chvíli uklízeli cílový prostor a poté nás autobus dovezl zpátky do kampusu. Kromě trička jsme dostali diplom, snídani a oběd. Pomáhání na maratonu byla fajn zkušenost, ale jak říkám, příště už ho radši poběžím :)
Co se týče oslav, tak ty byly hned dvě - ve čtvrtek, třináctého března jsem měla narozeniny já a hned dva dny na to je měla Káťa. (a za týden je má Míra, abychom toho neměli málo :))
Vše se neslo v poklidném duchu - byli jsme 4 Češi a 4 naši taiwanští kamarádi. Hráli jsme hry, povídali jsme si, zpívali vtipné písničky a tak...Káti oslava byla večer po výše zmiňovaném maratonu, takže jsme byli všichni docela dost unavení, ale i tak si myslím, že jsme nás oslavili dost :)
Dostala jsem dort, několik přání a moc hezké dárečky. Ty piva v pozadí moje nejsou, těmi by se mi spíš pomstili než potěšili.. |
Moje nové hůlky na jedení - krásně růžové a vypadají z jedné strany jako pastelky :D Ještě se s nimi ale naučit pořádně jíst... |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za každý komentář Vám moc děkuji!