Naše první taiwanská túra

Hned třetí den našeho pobytu v Hualienu nás naši noví taiwanští kamarádi vzali na túru. Jelikož túry a dlouhé procházky miluju, měla jsem velkou radost. Skutečnost, že jsem nemocná, jsem pro tento den odložila stranou.
Vyrazili jsme kolem jedenácté. Původně jsme si mysleli, že půjdeme jen takovou dvouhodinovou procházku (přeci jen, Taiwanci na chození moc nejsou a tak jsme nevěděli, co máme očekávat :), ale nakonec z toho bylo přes 16 kilometrů. Tím lépe!

První část túry byla po silnici. Bylo zajímavé vidět poprvé taiwanský "venkov"; šli jsme kolem palem, na kterých rostly banány a papáji, kolem kukuřičných polí apod.  

Zajímavější (a delší) část túry už byla lesem. Nejedná se však o les, jaký máme doma v ČR, ale spíše o takovou džungli. 

Všude jsou ale chodníčky a cestičky, takže cesta byla poměrně bezpečná. Jediné, co bylo poměrně nebezpečné, byl velmi kluzký povrch. 

Po cca 10ti kilometrech přišel čast na malý oběd. Naši kamarádi, Su a jeho přítelkyně Miau, se o nás výborně starali a měli pro nás nachystané výborné občerstvení.

Oběd - pytlíček s rýží, která je vevnitř plněná masovo-vajíčkovou směsí. Náplň si člověk může libovolně nechat namíchat. Toto jídlo mi velmi zachutnalo a ihned jsem si od Sua vyžádala info, kde se dá koupit :) 

K plněné rejžičce nám uvařili horký čaj... Vzhledem k tomu, že jsem pořád byla nemocná a navíc nebylo žádné teplo, přišel čaj velice vhod. 

Cestou jsme potkali varovnou ceduli před hady a hmyzem. Su nás ale uklidnil, že nyní žádné hady potkat nemůžeme - je na ně ještě zima, takže spí. 

Naše výprava na samotném vrcholku. 

Kochali jsme se pohledem na okolí Hualienu a na kampus naší školy.

Z nejvyššího bodu naší túry jsme pak začali sestupovat zpátky dolů a nakonec jsme dorazili k jezeru Liyu Lake. Je to poměrné velké a hezké jezírko v horách. Prošli jsme si stánky s mořskými (nebo spíše jezerními) plody a vyfotili jsme se u kachničky, která je považována za takový oblíbený symbol Taiwanu. Jelikož jsme byli poměrně unavení, byli jsme rádi, že nám Su vyjednal odvoz autem zpátky na kolej.

 Túru jsme si tedy velice užili. Jsou tu moc krásné hory a byla jsem ráda, že jsme už takhle na začátku pobytu měli možnost se do nich podívat. Na konci března bychom (pokud to vyjde) měli jít na další výšlap, na který však člověk potřebuje povolení. Také bych chtěla moc ráda vylézt na nejvyšší horu Taiwanu Yushan (3092m.n.m). Doufám, že se mé přání splní :)