Příjezd do Hualienu & první rozkoukávání

13. února jsme se přesunuli z Taipeie na východní pobřeží do města Hualien, kde budeme nyní 4 měsíce pobývat. Původně jsme chtěli jet rychlíkem, s nímž trvá cesta hodinu a půl, ale ten byl už den předem vyprodán - na tomto příkladu krásně vidět, jak je Taiwan hustě přelidněný. (tento ostrov je o polovinu menší než ČR, ale má dvojnásobný počet obyvatel) Museli jsme se tedy spokojit s pomalejším vlakem, který jel 3 hodiny.
Na nádraží nás čekali naši buddy (= dobrovolníci z řad taiwanských studentů, kteří nám tu se vším potřebným pomáhají) a pomohli nám s přesunem do školy, s ubytováním a také s prvním obědem, kde bychom si s čínským jídelním lístkem sami asi moc nevěděli rady.

První oběd v Hualienu

Takhle vypadá běžný jídelní lístek. Naštěstí už pro nás dnes mají v mnoha restauracích anglický překlad.

 Večer nás buddíci vzali do města (Hualien je cca 15km od kampusu naší školy), kde nám pomohli s nákupem různých věcí a hlavně se zařízením taiwanské SIMkarty. Jelikož jsem byla nemocná a nebylo mi zrovna dvakrát dobře, byla jsem ráda, když jsem večer lehla do postele a ani mi nevadilo, že první noc nemáme pořádné peřiny ani matrace.

- KOLEJE -> Jsme ubytovaní na pokoji po čtyřech. Já, Káťa a dvě Taiwanky, které jsou docela fajn. Mluví dokonce docela dobře anglicky (což je zde spíše výjimkou). Když jsme však do pokoje poprvé vstoupily, byly jsme zděšené, protože zde byl opravdu bordel, špína, prach a hlavně plíseň... Taiwanci hold žádní extra pořádníčci nejsou.
Nakoupily jsme tedy různé čistící prostředky a následující dny dávaly pokoj do pořádku. Po počátečním zděšení jsme si to tady nakonec celkem zvelebily. (a také jsme si druhý den koupily matrace, polštář a pěřinu). Ve čtyřech lidech na pokoji sice nemá člověk tolik soukromí, ale vždycky je něco za něco - narozdíl od ostatních lidí z UHK, kteří tady na Taiwanu jsou, máme snad jako jediní ubytování zadarmo.

- KAMPUS & OKOLÍ -> Jak už jsem výše napsala, kampus naší školy National Dong Hwa University se nachází v horách, nedaleko města Hualien. Areál je velmi rozlehlý, má po obvodu 7 kilometrů a kromě kolejí a mnoha budov různých fakult se zde nachází sportovní hřiště snad na všechny sporty, co si člověk vzpomene (nechybí bazén, lezecká stěna ani posilovna), několik restaurací, jezírka, něco jako džungle, pošta, dvě samoobsluhy atd... Hned za bránou školy je také jídelní ulice s mnoha restauracemi, kam chodíme každý den na jídlo. (o taiwanské stravě bude brzy samostatný článek)
Jsme tady sice trochu na samotě, ale je tu vše, co člověk k životu potřebuje. A pro všechno ostatní se dá zajet do Hualienu.
Kampus obklopují krásné hory, bohužel zde často prší a nebo je mlha, takže vrcholky těch nejvyšších hor, co tu jsou, jsme viděli zatím jen párkrát. Oproti jihu Taiwanu tu máme teď také větší zimu.

Druhý večer, který jsme trávili v Hualienu, končily oficiálně oslavy čínského nového roku. Při této příležitosti nás naši buddíci pozvali na menší slavnost do společenské místnosti, kde nám připravili ochutnávku taiwanského čaje, malých plněných knedlíčků a jiných dobrot. My jsme jim na oplátku také donesli něco českého...
Trochu blíže jsme se tedy seznámili, zazpívali jsme jim nějaké české písničky (a oni nám čínské) a bylo to pěkné posezení, jen kdybych nebyla nemocná. :)