Na skok do Amsterdamu

Cesta z Asie byla dlouhá. Hodně dlouhá. Nejprve jsme letěli pět hodin z Denpasaru do Taipeie, kam jsme přiletěli s hodinovým zpožděním. Jelikož jsme měli pouze hodinu a čtvrt na přestup do dalšího letadla, měli jsme docela obavy, abychom za nějakých 15 minut stihli přestoupit. Nervy a obavy však byly zbytečné, jelikož naše navazující letadlo z Taipeie do Amsterdamu mělo zpoždění dokonce dvě hodiny.

(Seděli jsme v letadle a už už jsme si mysleli, že poletíme, když v tom ohlásili, že má letadlo poruchu a že jí musí opravit. Po dvou hodinách čekání v letadle nám řekli, že už jí opravili, a že tedy poletíme. Když jsme však vzlétali, letadlo příšerně chrastilo a vydávalo prapodivné zvuky, a tak jsme měli trochu strach, zda se jim ta oprava povedla:) 

Kolem jedné hodiny ranní jsme tedy z Taipeie konečně odletěli a s mezipřistáním v Bangkoku jsme mířili do Amsterdamu. Tahle sranda trvala něco kolem sedmnácti hodin a celkově jsme v letadle při cestě domů strávili více než čtyřiadvacet hodin.
Většinou mi nedělá problém usnout v dopravních prostředcích, ale tentokrát mi to vůbec nešlo, a tak mi cesta moc neutíkala. Během letu jsme dostali 4 teplá jídla - při prvním letu to bylo kuře s rýží, při druhém letu ryba s rýží a při třetím letu ryba se smaženou rýží. Když začaly letušky rozdávat poslední, čtvrté jídlo těsně před přistáním, byla jsem ráda, že to byla omeleta a párek, protože další rýže už by mě fakt štvala. (Nechci však společnosti China airlines křivdit - pokaždé jsme měli na výběr mezi rýží a nudlemi. Ale mně ty jejich nudle moc nejedou, a tak byla volba vždycky jasná :) 

Druhého července jsme v jedenáct hodin odpoledne přistáli v Amsterdamu. Jelikož jsme zde měli zhruba 8 hodin čas, rozhodli jsme se, že si prohlédneme centrum města. 

Z letiště do centra se člověk dostane za 4 € vlakem a cesta trvá pouhých 15 minut. 

Ačkoliv jsme byla velmi unavená, odpoledne v Amsterdamu jsme si velmi užila a strašně moc se mi tam líbilo - hezké domy, čisto a pořádek, bílí a hezcí lidé, krásné počasí (i když trochu zima) a hlavně evropské jídlo. Prošli jsme si hlavní ulice a náměstí, vyfotili se u nápisu IAMSTERDAM a poté jsme zašli na dobrý oběd - měli jsme s sebou holandskou průvodkyni, která věděla, kam nás vzít a to bylo moc fajn. 

Po obědě jsme objevili něco, co nás všechny velice zaujalo - muzeum sexu. Bylo třípatrové a dala se v něm vidět spousta zajímavých fotek, nástrojů, pohyblivých figurín a jiných věcí. Nějaké fotky a další exponáty byly opravdu hodně nechutné, ale i tak stály za vidění. Nechci vypadat jako kulturní barbar, ale tohle muzeum mě bavilo mnohem více než nějaké plnohodnotné umění :) 

Po návštěvě tohoto vysoce inteligentního muzea jsme pokračovali v podobném duchu a zamířili do čtvrti "Red light district", která je proslavená coffee shopy, kabarety, ale především dámami, které se vystavovaly ve výlohách a lákaly své potenciální zákazníky :) Byla to zajímavá podívaná, ale to bylo asi tak všechno :) 

Když jsme si prošli tuto čtvrť, nastal už pomalu čas přesunout se zpátky na letiště. Letadlo z Amsterdamu do Prahy nám letělo v osm večer a let trval už jen pouhou hodinku. Byl to pro nás trošku nezvyk, vidět najednou česky mluvící letušky. 

V Praze nás čekalo velké vítání (se svou pravou rodinou), ale i velké loučení (se svou "taiwanskou rodinou"). Mírovi rodiče nás přivítali šampusem a čerstvými, křupavými kaiserkami.

 Byla jsem z té dlouhé cesty opravdu hodně vyřízená, ale zároveň jsem byla šťastná, že jsem po půl roce zpátky doma. :)