Poběž do práce!

Tohle léto mám docela nabitý diář: dvě brigády, které mi zabírají 90% dní a v těch zbylých deseti procentech mám naplánované návštěvy přátel, které jsem neviděla celý rok, výlety po okolí a po naší krásné zemi, pár dalších akcí, práci do školy a mnoho jiných věcí.
Chce to tedy pečlivý time management, aby člověk všechno stíhal a do toho ještě kloubil své oblíbené běhání a čas se svými blízkými.

Nyní jsem skoro každý den od rána do večera v práci v infocentru. Pracuji od devíti do pěti a tak jsem si lámala hlavu, jak do mého dne nejlépe zakomponovat běhání.
Protože:
 a) ráno, na lačno běhat nesnáším. Motá se mi hlava, mám hlad a nemám sílu. Prostě před tréninkem potřebuji pořádné jídlo, takže běhání po ránu je pro mě za trest.

b) večer by se to dalo, ale to už většinou chci být se svým přítelem nebo se svojí rodinou.

Vymyslela jsem proto geniální plán: budu běhat do práce!

Dělá to tak hodně lidí, určitě nebudu první ani poslední.
Jsem na brigádě v infocentru v Jetřichovicích, jednom z nejnavštěvovanějších míst Českého Švýcarska. Autem jsou Jetřichovice od mého bydliště vzdálené 15 kilometrů, kdežto lesem po svých pouhých osm.
Dnes ráno jsem se tedy rozhodla, že do práce a z práce poběžím. Jednak proto, že jsem se chtěla pořádně proběhnout a jindy jsem na to během dne neměla čas, a jednak proto že jsem chtěla konečně vyzkoušet svůj nový běžecký batůžek.
Jizerský ultratrail se nemilosrdně blíží a já ostuda jsem si ho ještě ani jednou nevzala na sebe.

V batůžku jsem měla krabičku s obědem, pití, oblečení na převlečení a pár hygienických nezbytností.
Když jsem si batůžek oblékla poprvé a běžela s ním do práce, byl to pro mě trochu nezvyk a v duchu jsem si říkala "pane bože, jak já s tímhle krámem na zádech uběhnu 66 kilometrů?"
Při cestě domů se mi už ale běželo mnohem lépe (přestože zpáteční cesta zahrnovala na osmi kilometrech 300 metrů převýšení) - jednak proto, že byl lehčí o pořádnou porci špaget, ale také proto, že už jsem na něj byla alespoň trochu zvyklá.

Mnou otestovaný běžecký batůžek Salomon Trail 20 mohu jedině doporučit - je lehký a na zádech krásně sedí. (Důkladnější recenzi bych ale měla udělat asi až poté, co s ním uběhnu očekávané Jizerky:))

Možná si říkáte, že je to nesmysl, běžet do práce, protože pak budete celý den v práci smrdět.
Podle mě je to tak trochu výmluva - i když nemáte v práci sprchu, základní "hygiena" se dá provést i s pouhým umyvadlem. Samozřejmě je lepší, jít po běhání do horké spršky, ale myslím, že i s umyvadlem se dají udělat kouzla, aby člověk nebyl cítit. :D
Na druhou stranu ale chápu, že jsou zaměstnání, kde člověk chodí v nažehleném kostýmku a chce prostě vypadat dobře. Při mé brigádě v infocentru se ale během dne setkávám s 99% lidí, kteří jsou sportovně oblečení, takže mi ani trochu nevadí, že jsem taky sportovně oblečená.

Z běhu do práce jsem zkrátka nadšená.
Ušetřila jsem tím spoustu času, vyprodukovala spoustu endorfinů a ještě k tomu jsem prozkoumala novou turistickou cestu, po které jsem nikdy předtím nešla ani neběžela. (lesních spojovaček České Kamenice a Jetřichovic je vícero a já můžu všechny doporučit všemi deseti!)
A viděla jsem spoustu kraviček, srnek a jelenů.

Uznávám, že by mojí cestu neuškodilo vzít místy trochu křoviňákem, ale i tak to bylo krásné.
V pondělí běžím zas!